Srovnání tepelných zdrojů podle druhu spotřebovávané energie

1. Při nízké cenové hladině dálkového tepla, a pokud nejsou jiné důvody ke změně zdroje tepla, nemusí být přechod k jiné energii finančně výhodný – je třeba však toto posoudit individuálně. Nejlevnější kotelna je v takovém případě „žádná kotelna“. Obecně lze říci, že ona pomyslná cenová hranice, kde zažíná být přechod na jiný zdroj opravdu výhodný, bývá mezi 400,- až 500,- Kč/GJ. Při ceně dálkového tepla nad 600,- Kč/GJ, je již zpravidla každý rozumný krok k úspoře tepla velmi výhodný, včetně kompletní změny zdroje tepla.
2. Pro účely vytápění a ohřevu teplé vody – zejména pokud do srovnání zahrneme i spotřebu elektřiny na vaření a svícení, vyjde ve všech ohledech nejlépe zdroj tepla s tepelnými čerpadly. Dobře navržené a dobře instalované tepelné čerpadlo je téměř zárukou levného vytápění. Je však nutné zdůraznit, že použití tepelných čerpadel v bytové výstavbě, a zejména pak pro panelové domy, nemusí být všude snadno a levně proveditelnou záležitostí. Nicméně - pokud je řešení s tepelnými čerpadly proveditelné s rozumnou investicí, pak se při současné hladině energií jedná o nejvýhodnější řešení s dobou návratnosti již od 3 let, typicky pak 4-7 let. Pokud zanedbáme zvyšování ceny energií a budeme kalkulovat v současných cenách (01/2013), pak hovoříme o návratnosti kolem 5 -ti roků. V případě panelového domu s tepelnou ztrátou cca 210 kW hovoříme o finančním „zisku“ za prvních 15 let provozu kolem 7 milionů Kč na dům, což odpovídá cca 100 tis. Kč na byt. Srovnáváme vytápění kaskádou tepelných čerpadel vzduch voda s centrálním vytápěním s cenou tepla 700,- Kč/GJ.
   Životnost tepelného čerpadla bývá 15 a více let. Na jeho životnost má vliv nejen kvalita vlastního výrobku – tepelného čerpadla, ale především také kvalita projektu, která přímo předurčuje budoucí provozní podmínky, za jakých bude tepelné čerpadlo pracovat. A také je vhodné zdůraznit, že jakkoliv „dokonalý“ výrobek – včetně kotelny či tepelného čerpadla, může být velmi degradován nevhodným způsobem montáže – ať již nedostatkem odbornosti zhotovitele, nebo i v důsledku šetření investora na nesprávném místě.
3. Na pomyslném druhém místě výhodnosti, bývá plynová kotelna. Pokud to parametry topné soustavy dovolují, je velmi vhodné, pokud použijeme plynový kondenzační kotel. Pokud opravdu může kondenzační kotel fungovat převážnou část topné sezony v kondenzačním režimu, pak je jeho spotřeba plynu až o 16% menší, než u běžných atmosférických plynových kotlů. Opět je naprosto nutné ověřit výpočtem, zda takový provoz kotle bude v daném objektu možný. Někdy pomůže pár jednoduchých úprav topného systému.
   Někteří uživatelé jsou pak zklamáni, protože skutečné úspory jsou menší, než lze vyčíst z podkladů výrobce kotlů. Ale vinu v tomto případě nelze dávat kotli, ani jeho výrobci. Na vině je často nevhodné dimenzování zdroje tepla ze strany projektanta. Často také dochází k neodborné montáži „bez projektu“ – ještě častěji pod přímým, či nepřímým ekonomickým tlakem investora. Zde pak mnohdy platí, že ušetřený peníz zaplatíte nikoliv dvakrát, ale mnohokrát!
   Běžná životnost plynových kotlů a většiny ostatního zařízení je kolem 12 - ti a více let.
   
   Více na téma kondenzační plynový kotel.
   
   
4. Pokud váš dům patří mezi takové, ve kterém nebude dostatečně využitý potenciál kondenzačních kotlů, pak raději dejte přednost kotli s nuceným odtahem spalin – tzv. „turbokotel“. Ušetříte tím investiční prostředky jednak za kotel samotný a jednak za řešení odpadu a zpracování kondenzátu, který by u větších zdrojů tepla rozhodně neměl být vypouštěn přímo do kanalizace, ale měl by být nejprve zpracován neutralizačním zařízením.
5. Atmosférické plynové kotle již dnes rozhodně nepatří do kategorie TOP úsporné vytápění. V objektech, kde dosluhují, jsou postupně nahrazovány kotli kondenzačními, nebo alespoň kotli „turbo“. Úsporný moderní turbokotel má účinnost vyšší o 5 až 10% než atmosférický plynový kotel, a plynový kondenzační kotel má účinnost reálně o 15 až 25% vyšší než atmosférický plynový kotel.
6. Vytápění elektřinou, ať již použijete společný elektrokotel, nebo vlastními přímotopy, představuje z pohledu provozních nákladů jednu z nejdražších variant. Uplatní se pouze v případech, kde jiný způsob vytápění vůbec není možný. Bohužel se občas realizuje nouzově v situaci, kdy se jednotliví vlastníci bytů nebo družstevníci nedokáží společně dohodnout na jiné variantě. Velmi zavádějícím a z pohledu delší doby užívání poněkud falešným lákadlem je také malá výše první investice, která je v porovnání s ostatními zdroji tepla skutečně nejmenší. Pro představu: tam kde plynová kotelna bude znamenat investici 500 tis. Kč, tam může být investice na společnou elektrokotelnu i výrazně pod 200 tis. Kč. Tento rozdíl může být ale během následujících 5 -ti let několikanásobně opačný ve prospěch plynové kotelny, o tepelném čerpadlu nemluvě.

Doporučujeme:
Váš odborník na vytápění a úspory tepla